Magnesii Literu může získat Bolavá či Geislerová. Nominaci má i Banga z iDNES.cz
Vypravěč, Život po Kafkovi nebo Čistý, skromný život. Jeden z těchto titulů si už brzy odnese knižní cenu Magnesia Litera v kategorii Litera za prózu. Nominaci si vysloužil také Patrik Banga, vedoucí blogů iDNES.cz za svůj debut Skutečná cesta ven.
Z literárních prvotin se o cenu bude ucházet Anna Sedlmajerová, Petr Brož a Patrik Banga, který podle kritika Radima Kopáče „napsal memoár, auto-fikci, prostě text o vlastním dětství a osobnostním zrání, o dramatické vývojové cestě, na které poznával druhé i svět, ale hlavně sebe sama.“
Celý článek
Magnesia Litera rozšířila záběr o detektivky či fantasy, poprvé může uspět Rom
Třiatřicet knih má šanci získat prestižní cenu Magnesia Litera. Poprvé je mezi nimi romský autor, konkrétně Patrik Banga, a prvně také pořadatelé udělí ocenění ve třech žánrových kategoriích.
K favoritům na Literu za objev roku bude patřit Patrik Banga s titulem Skutečná cesta ven. Dle pořadatelů jde o první nominaci romského autora v historii ceny.
Nominovaní autoři budou ze svých knih číst v Knihovně Václava Havla nejprve 22. a 29. března, posléze 5. a 12. dubna.
Patrik Banga nominován za svou knihu Skutečná cesta ven v soutěži Magnesia Litera. Jde historicky o prvního nominovaného romského autora v soutěži
Třiatřicet knižních titulů získalo nominaci v soutěži Magnesia Litera, jsou mezi nimi i nominace ve třech nových žánrových kategoriích. Mezi nominovanými je i Patrik Banga za svou knihu Skutečná cesta ven, který se stal tak historicky prvním romským autorem nominovaných na tuto cenu.
Hlavní ceremoniál se odehraje tradičně na Nové scéně Národního divadla 17. dubna večer s přímým přenosem na ČT.
Jsem optimista, za pár desítek let to bude jinak, říká o soužití s majoritou romský novinář
Podvodné praktiky realitních kanceláří, šikana od učitelů a policie stranící skinheadům. Novinář Patrik Banga popsal své dětství a dospívání v romské komunitě na pražském Žižkově během devadesátých let. Jeho příběh Skutečná cesta ven vyšel loni na podzim a setkal se s velkým čtenářským zájmem. Pozornosti se dostává i tvorbě dalších současných romských autorů.
Zkušenosti získané věkem i cestováním daly autorovi nadhled a porovnání. Už jen zájem o jeho knihu bere jako důkaz určité změny. „A konečně vycházejí knížky romských autorů, to je potřeba,“ dodává.
Celá relace
Vyrůstal na Žižkově devadesátých let, kde nebylo daleko k drogám, alkoholu a násilí. Silně jej ovlivnila hudba; od čtyř let se sám učil na nástroje, ovládá hru na kytaru, baskytaru i klávesy a působil v několika kapelách.
Na Tylově náměstí v Praze prodával po vyučování zeleninu a v jedenácti letech si tak vydělal první peníze. Pak přes advokátku, u které uklízela jeho maminka, dostal počítač. „Dodnes je to pro mě nezapomenutelný zážitek. Brácha Radek uměl tehdy naprogramovat na Commodoru nějaké kytičky a já to chtěl umět taky, tak jsem si půjčil z knihovny knihy a učil se to z nich.“ První počítačový byznys byla instalace operačních systémů a v IT občas něco sám pro sebe kutí dodnes.
O devadesátkách se mluví hodně, ale romský pohled na ně tady chyběl. Novinář Banga v nové knize popisuje dospívání na Žižkově.
„Když si to člověk znovu prožije, tak to nic příjemného není. Hlavně, když máte pocit, že se toho za těch 20 nebo 30 let moc nezměnilo. Někam jsme se určitě posunuli, ale ne všude,“ popisuje Patrik Banga návrat do těžších momentů svého dětství, na které vzpomíná v nové knize Skutečná cesta ven. Jeho dospívání bylo poznamenané rasovou diskriminací i policejní šikanou, ale jak sám říká, na Žižkově byl a vždycky bude doma.
Bangova knížka je napsaná syrově, upřímně, čistě. Ani řádek, ani písmeno tady nešustí papírem. Je to text, který vznikl z nutnosti. Text v pohybu, živá literatura. Patrik Banga je jasný talent.
Bangova perspektiva je součástí příběhu našich devadesátých let, který do českého hlavního proudu moc často nepronikne. Právě proto je dobré se s jeho knihou seznámit.
Skoro stejně děsivé je i jeho svědectví o stavu českého školství a o tom, jak se zacházelo s romskými studenty.
Bangův náhled má opravdu daleko k sentimentálnímu vzpomínání na zlaté časy, které se jen tak nevrátí. A právě proto je dobré po knize sáhnout a seznámit se s jiným pohledem na toto kanonizované období našich moderních dějin. Protože jen vzpomínat nestačí.
Jeho příběh připomíná selfmademany na cestě k americkému snu. S tím rozdílem, že Bangovy cíle byly skromnější a jeho výchozí pozicí nebylo kalifornské maloměsto, nýbrž romská čtvrť a slova sociální poradkyně, která jej přesvědčila, že děti jako on nepatří na střední školu, „protože nás cikány stejně nikdo po škole nezaměstná jinde než v dílně nebo na stavbě“.
Bangova pouť k jinému životu, než jaký mu byl vnucován, v knize vrcholí cestami do občanskou válkou zmítané Jugoslávie, které podnikal v pouhých sedmnácti letech a díky kterým se následně stal novinářem a mohl „ovlivňovat veřejnost“.
„Chtěl jsem zapsat tu dobu z pohledu Roma,“ říká Patrik Banga o své knize Skutečná cesta ven. Poslechněte si nové vydání podcastu Kulturák, kde novinář a hudebník popisuje devadesátky ze své perspektivy.
Devadesátky. Období nově nabyté svobody, ale také čas chaosu a oportunismu. Bezčasí, ve kterém se zpočátku málokdo orientoval. Soudobé poměry se zdají být z pohledu chlapce, navíc romského, nepředstavitelné. Patrik Banga ve své prozaické prvotině Skutečná cesta ven dává čtenáři alespoň nahlédnout do absurdních situací, které prožil. Žižkov po revoluci, streetworková práce s drogově závislými, ale třeba i prostředí uprchlického tábora v Jugoslávii. Banga jako výtečný žurnalista neotřele glosuje životní zážitky odrážející společenskou situaci porevolučních let.
V pátek 30. září vyšla autobiografická kniha novináře Patrika Bangy Skutečná cesta ven, která zachycuje jeho životní příběh od dětství na pražském Žižkově až po cestu do novinářské branže. Někdy až neuvěřitelné historky popisují syrovým způsobem diskriminaci a rasismus, se kterým se Banga setkává už jako dospívající chlapec.
Novinář Patrik Banga (40) napsal životopisnou prózu, která se s ničím nemaže. Podobně jako se život nemazal s ním coby dospívajícím romským klukem vyrůstajícím na pražském Žižkově v devadesátých letech. Leitmotivem nakonec nejsou skinheads s bílými tkaničkami, kterých tehdy bylo všude plno, ale vzdělávací zločin, jak jej Banga sám nazývá. Segregace Romů ve školách, která poznamenala celou jeho generaci. Kdo by ale čekal truchlivou prózu, bude překvapen. S lehkostí hrabalovského vypravěče a černým humorem vypráví příběh, jenž je v domácí literatuře stále jen okrajově popsán.
Skutečná cesta ven je reálný příběh novináře Patrika Bangy, který popisuje, jak se dostal z romské čtvrti mezi novináře předních českých médií. V prvotině, kterou začátkem října vydal pod nakladatelstvím HOST Banga popisuje, jak je těžké uniknout ze stereotypu předsudků a mnohdy i dramatických zkušeností romské komunity na pražském Žižkově devadesátých let minulého století.
Monika Mihaličková
Knihu Patrika Bangy jsem dnes přečetla jedním dechem za tři a půl hodiny. Ne proto, že by byla krátká, ale proto, že je tak skvěle napsaná a nedokázala jsem se od ní odtrhnout.